Napůl tady a napolovic tam (není to k vydržení).
A mobil si zase mlčí svou němou skoronoční melodii (strkám ho do kapsy).
Co se dá čekat? Možná...
Rozcestí, kudy dál?
Hele, tamhle (díky K. za tu větu).
A pak už jen pár motýlků a jistým krokem do nejistoty.
Pár vzpomínek na kdysi, ty vrátit nejdou...(a na nové mi chybí síla, co by z nich zbylo)...
Takže?

Na bilancování je moc brzy.
Zas je ticho...